Noční vidění
Na obloze svítěj hvězdy
jakoby to bylo
nebeský město
jen mámení
na křídlech
noci
mým obličejem
proletěl noční
pták
jen barevný
skvrny
na dlaních pocitu
zamával křídly
a vrátil se
druhou stranou
jen podivnej sen
na čele
svítání
ani jsem to necítil
jen se mi zdálo
že mě jeho křídla
pohladila.
Nebeská
Po nebi pluje Siréna
s rybí hlavou
krev tlející v žilách
jako listí
na bílých stehnech
jezera
po nebi pluje zápalný úhoř
duše plazící se
jako tělo
bezhlavýho hada
do říše věčnosti
po nebi plují hořící lvice
údy ležící
jako ubité zvíře
v černém pokoji
s ocelovou maskou
perleťovýho chladu
po nebi plují hořící kříže
tvář obletující sen
zlaté nymfy
jako stádo bílých
okřídlených muflonů
po nebi pluje tělo
hořící
modrým jasným
plamenem.
Jakoby
Jakoby vrásky
rozřezaly tváře
jakoby dlaně
nemohly se dotknout
jakoby kůže
zapomněla dýchat
jakoby pot
tuhnul v těle
jakoby oči
zapomněly vidět
jakoby opustil
mě cit
jakoby marnost
nebrala konce
jakoby všechno
drželo na poslední niti
jen bolest
měla svoji barvu.
Anděl
Ornamenty na veřejích
stopy prázdna v ulicích
jen tlukot křídel
olizuje
nekonečně dlouhou
noc
a v jejím tichu
jako bych slyšel
kroky
přišel anděl.
Něha
Ozvěna tetuje
jizvy na břicho
krajiny
echo bez původního slova
nahé paže
oslepují
černé díry
echo bez původního slova
ve stínu zabitých
svítí lampy
jako urny
echo bez původního slova
svou něhu
hledám
v ústřicích
jak postřelená kočka
lezu
do zbytečných ulic.
Naděje
K vodám křišťálovým mě vodíš
duši mou občerstvuješ
ničeho nepostrádám
ničeho nepostrádám
ničeho nepostrádám
Krev smutek okusuje duši
Tělo a krve nevidět
Srdce tupost se boří do srdce
Jazyk a krve nevidět
Duše krutost píše do morku kostí
Krev a krve nevidět
Tělo prázdnota nafukuje tělo
Srdce a krve nevidět
Jazyk nenávist olizuje zuby
Duše a krve nevidět
Krev jen nad mými ústy
Tělo se objevil
Srdce nepatrný pramínek krve
Jazyk jako bych byl
Duše mírně nachlazen.
Poslední den
Duše budou létat
jako orli
na tvářích slzy
srdce plný citu
a hrůzy
ona hroby
ty urny
já rozptýlen větrem
oči budou svítit
jak rozpálený cihly
černý a spálený
jsou stopy
noci
ona hroby
ty urny
já rozptýlen větrem
ústa budou mlčet
jako láva v Pompejích
na ozubených kolech
po špičkách projde
poslední den
ona hroby
ty urny
já rozptýlen větrem.
Kruhy
S očima dravý zvěře
svítání vypouští
pěnu noci
jen nepatrná bílá čára
kreslí orlice naděje
na hroty křížů
mé jméno
můj hlas
můj stín
jsou vlci
postavy potácející se
vlnou mlhy
podpírají černý paže
noci
trupy divokejch zvířat
svítí obloukem hluchýho
slunce
pod kopyty světla
tančí nože tanec
posvátnýho kruhu
s očima dravý zvěře
svítání vypouští pěnu noci
mé jméno
můj hlas
můj stín
jsou vlci.
Samota
Ústa dusí
balvany mlčení
vteřiny kapou
jedna po druhý
jak hořící čas
oči plný jedu
v zádech finský nože
černý prapory vlají
nad krajinou
spálenýho času
stíny tisíců let
zvoní
jak kladiva a hrany
oči plný jedu
v zádech finský nože
jezera plná rybích břich
stovky němých křídel
v korunách stromů
jak hory uhelnýho prachu
oči plný jedu
v zádech finský nože
průzračný šílenství
samoty
ubíjí duši
jak srdce bronzovýho
zvonu
oči plný jedu
v zádech finský nože
Vltava mlčí
nic neříká
andělé smrti létají
jak květy topolů
oči plný jedu
v zádech finský nože.
Dobrou noc
Na řece snů
potkal jsem světlo
bylo nahý
minulo mě
a nechalo osudu
otočil jsem se
a jeho bílá záda
pokrýval smutek
jako přízrak
stojím nad hladinou
rána
jen vítr
kreslí díry
na můj obličej.
